V rámci interního vzdělávání se snažíme rozvíjet kvality rovnocennosti, důstojnosti a úcty ve vztazích tak, aby v každém lidském setkání byla vítána celá bytost daného člověka. Souvisí to s osobním rozvojem a vzájemnou s komunikací.
V tom nám dlouhodobě pomáhají zejména pánové Yehuda Tagar a Walter Krück.
Yehuda Tagar, zakladatel, praktik a učitel Psychofonetiky, resp. Školy empatie, našel způsob, jak je možné vyučovat empatii a vědomě ji rozvíjet tak, aby jejím základem byla empatie k sobě samému. Jeho metoda je založena na Psychosofii Rudolfa Steinera (“psychologie svobody”), jejímž základem je náhled, že každý člověk je plně vybaven pro svůj život a empatickým nasloucháním je možné ho doprovázet k tomu, aby našel svá řešení, “jako stvořená” pro něj samotného. Učíme se pracovat s reakcemi, hranicemi a se svou částí odpovědnosti za dění okolo nás, např. při konfliktech. Tato metoda vychází zároveň z podnětů R. Steinera pro dramatické umění a dává každému do ruky nástroje, jak si pomoci sám, a zároveň při tom rozvíjí dovednosti imaginace, inspirace a intuice - nové smyslové orgány, kterými se učíme sebe i jiné vidět zevnitř, slyšet zevnitř a pochopit je.
Walter Krück
je člověkem, který má praxi v životě v různých zahraničních camphillech. Přizvali jsme ho, aby nás učil, co je “sociální terapie v camphillském duchu” - tedy přístup vůči dospělým lidem se speciálními potřebami. Výzvou je tady přístup rovnocenný, přesahující naše běžná i méně běžná omezení, role, vlastnosti či danosti. Nazýváme to přístup “od Já k Já”. Východiska jsou hluboce lidská a zároveň slučitelná s nejnovějšími výzkumy vědy. Nehodnocení, nesouzení, překlenutí protikladů přeměněním “buď-anebo” na “i to, i to” - to jsou jenom některé z přípravných cvičení takového setkání. Vědomí si ideálu, a zároveň toho, co je teď tady, a žití tohoto protikladu v míru a vyváženosti, to je celoživotní trénink, se kterým jsme začali a snažíme se to rozvíjet. Walter nám je oporou a podporou a tím, kdo “nám drží palce” a zároveň nás na té cestě doprovází.